Historie
První písemné zmínky a majetkové poměry
Nejstarší písemná zmínka pochází z Kosmovy kroniky k roku 1110 a týká se vsi Lučice, u které vojska českého knížete Vladislava I. a polského krále Boleslava III. Křivoústého dorazila na protilehlé břehy řeky Cidliny. K boji zde však nedošlo, protože kvůli bažinatému terénu se žádná ze stran neodvážila překročit řeku a obě vojska potom odtáhla dolů po proudu.
Konkrétně o městě Chlumec se poprvé listiny zmiňují k roku 1235, kdy je v majetku Zdeslava z Chlumce z rodu Divišovců, pozdějších Šternberků. [2]
Zdeslav byl nejvyšší číšník, tedy jeden z nejvyšších zemských úředníků, a již v roce 1241 si ostrohu nad řekou Sázavou založil hrad Český Šternberk, který se stal novým rodovým sídlem.
Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400–1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, mezi lety 1488–1517 Jan a Vilém z Landštejna. Po nich zakupuje panství Jan z Pernštejna 1521–1547. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Úpravy hradu pro Rudolfa II. zde po roce 1602 vedl císařský stavitel Giovanni Maria Filippi. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618–1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.
V sobotu 10. července 1926 navštívil město prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk.
Stavební vývoj
Předchůdcem města byla osada s románským kostelem a malé hradiště na vrcholu kopce, jehož pozůstatky byly zničeny při výstavbě zámku.[3] Teprve když sjednocení a konsolidace českého státu umožnila další rozvoj obchodu, byla osada přenesena přímo k brodu přes Cidlinu na vidlici několika obchodních cest, která vytvořila prostor dnešního náměstí.
Zároveň se do této tržní vsi přeneslo i správní sídlo a hned vedle náměstí těsně u řeky tedy vznikla nevelká tvrz oddělená od náměstí příkopem. (Proto je dnes tento konec náměstí asi o 20m rošířený.)
Kvůli rozvoji palných zbraní za husitských válek se však původní tvrz stala nevyhovující a tak nejpozději za pánů z Landštejna (po r. 1488) vznikl poblíž nový hrad s masivním kamenným jádrem obklopený silným zemním valem a hlubokým příkopem. Ale teprve když byl po roce 1492 dobudován horní jez nad městem, který zásoboval vodou z Cidliny právě dokončený Velkochlumecký rybník, využili majitelé panství takto zvýšené hladiny a kanálem vedoucím dnešní ulicí Boženy Němcové přivedli dostatek vody do městského příkopu a odtud i do příkopu hradu, čímž ho změnili v nedobytnou vodní pevnost.[4] Z původní tvrze se tak stalo opevněné vstupní předpolí hradu.
Po roce 1521 zakupují chlumecké i mnohá okolní panství Pernštejnové a z Chlumce vytváří správní centrum celé této državy. V této době vzniká velký renesanční kostel sv. Voršily na náměstí, Chlumecký vodní hrad je přestavěn na redukovanou obdobu Pardubického rondelu a celkově je Chlumec i okolní panství opraven, zmodernizován a přeměněn na plně fungující hospodářskou jednotku.
V roce 1547 jsou Pernštejnové, jako nekatolíci, nuceni panství narychlo prodat a při následné správě Královskou komorou jsou prováděny pouze nejnutnější opravy.
Když potom získá bohaté chlumecké panství, jako odměnu od císaře Matyáše za věrnost, rod Vchynských (Kinští), začíná Třicetiletá válka, během níž je panství zpustošeno. Následné opravy a také snahy tohoto předního šlechtického rodu o reprezentaci vedou k obohacení města o celou řadu vynikajících barokních památek.
…(provizorní konec, odstavec bude dokončen později)